Astrologická apatyka a poradna Emila V. Havelky

Frýdlant nad Ostravicí

A CO NAŠE PéHá (pH)? aneb s kyselostí ke zdraví nedojdeš.

Acidobazická rovnováha (ABR) je dynamická rovnováha mezi kyselými a zásaditými látkami uvnitř organismu, rovnováha mezi jejich tvorbou a vylučováním. Kyselost vnitřního prostředí musí být velmi přesně regulována. Fyziologicky je pH krve a mnoha dalších tělesných tekutin 7,40 ± 0,04, kolísání je tedy takřka nepatrné. Takto přesná regulace je důležitá, neboť se změnami pH se mění vlastnosti bílkovin včetně aktivity enzymů, transportních mechanismů, vlastností membránových kanálů apod. Větší odchylka pH vede nutně k narušení regulace velkého množství metabolických drah a fyziologických pochodů a postupně k povšechnému metabolickému rozvratu.

ABR je udržována pomocí tzv.  pufrů (nárazníků), které vyrovnávají okamžité výkyvy ABR, a pomocí plic, ledvin a jater, které umožňují dlouhodobou kompenzaci poruch ABR.

Porucha rovnováhy ve prospěch kyselin se označuje jako acidóza, porucha ve prospěch zásaditých látek jako alkalóza. Tyto poruchy mohou být způsobeny metabolickými ději, pak hovoříme o metabolické acidóze či alkalóze, nebo poruchami dýchání, pak hovoříme o respirační acidóze či alkalóze

Metabolická vznikne jako následek zvýšené produkce kyselin metabolickými procesy. Jako příklad lze uvést ketoacidózu, která je následkem špatně léčené cukrovky. Může ji v menší míře vyvolat i hladovění. Tato forma bývá způsobena ztrátou zásaditého hydrouhličitanu (hydrogenuhličitan sodný neboli bikarbonát) při silných průjmech nebo naopak nízkým vylučováním kyselých látek do moči při selhání ledvin.
K acidóze respirační dochází právě tehdy, když se během dýchání z plic nedostatečně odstraňuje oxid uhličitý. Nadbytečný oxid uhličitý zůstává v krvi, mění se rozpuštěním na kyselinu uhličitou a zvyšuje kyselost. Zhoršené dýchání může být vyvoláno různými plicními nemocemi, například bronchitidou, bronchiálním astmatem nebo obstrukcemi dýchacích cest.

Naproti tomu při alkalóze dochází ke zvyšování alkálií (bazí, zásad) nebo ke ztrátám kyselin. U alkalózy existují stejné dva typy jako u acidózy – respirační a metabolická. U metabolické alkalózy dochází ke zvýšení zásaditosti buď nadměrným užíváním antacid (léků na snižování hladiny žaludeční kyseliny) nebo důsledkem silného zvracení. Při respirační alkalóze způsobuje snížení hladiny kyseliny uhličité v krvi silná hyperventilace (volně by se to dalo přeložit jako předýchání či superdýchání). K této situaci může například dojít záchvatem panického strachu, či při velkých nadmořských výškách vlivem nedostatku kyslíku.
Za překyselením organismu stojí nesprávná volba potravin, stres, spěch, pasivní odpočinek i negativní myšlení.

Spolupodílí se na vzniku artrózy, artritidy, revmatismu dny, ledvinových kamenů deformit obratlů, osteoporózy i ekzémů, kvasinkových zánětů, únavy, alergií, vysokého tlaku, celulitidy, vypadávání vlasů, potivých nohou, neplodnosti i rakoviny (nádorové buňky mají mnohem kyselejší vnitřní prostředí oproti jiným)

A proč se tak děje?

Tělo spotřebovává minerály k neutralizaci nadbytku kyselin (na úkor kvality kostí, zubů, vlasů, kloubů). Přebytek kyselin také poškozuje kolagenní vazivová vlákna, zhoršuje vstřebávání  živin i metabolismus tuků.
A jak se tedy odkyselit?
Začít nutno čistým střevem (nálevy s citronovou šťávou – citron je zásadotvorný, vláknina). Ve stravě by měly mít převahu zásadité potraviny 80:20. Pomalu a s požitkem jíst a potravu důkladně rozkousat. Součástí každého jídla, by měla být zelenina (kořenová, kedlubny, dýně, cukety, olivy jen zralé černé, artyčoky, chřest, červená řepa, brokolice, zelené fazolky, špenát) nebo ovoce (podle denní doby sladké dopoledne, odpoledne zeleninu), dostatečný pitný režim (voda s rakytníkem nebo citronem), nejíst pozdě večer, místo produktů z bílé mouky konzumovat celozrnné obilniny a celozrnné pečivo (vločky, žito, kuskus, pohanka, jáhly, kroupy, celozrnná rýže). K živočišné bílkovině jíst vždy min. 2 porce zeleniny. Často konzumovat rostlinné varianty bílkovin (soju, luštěniny, semena a ořechy) používat omega – 3, 6 oleje řepkový, sezamový, lněný, ořechový, dyňový,bodlákový a olivový – jen za studena, nikoliv na smažení. Při přípravě pokrmů používat hojně bylinky a koření, často konzumovat houby (hlívu ústřičnou, lesklokorku lesklou, žampiony, lesní houby). Pravidelný pohyb na čerstvém vzduchu, kde se soustředíme na hluboké břišní dýchání, zapomeneme na stres a necháme se prostoupit čirou radostí.



Rubrika: Aktuality