Astrologická apatyka a poradna Emila V. Havelky

Frýdlant nad Ostravicí

Nukleotidy – základní složka imunity a vývoje jedince.

Nukleotidy jsou všudypřítomné sloučeniny v buňkách všech živých organismů a mají rozhodující úlohu v řadě biologických procesů.

Nukleotidy jsou obsaženy v jádrech všech buněk a vznikají po rozštěpení nukleových kyselin. Jsou to základní stavební kameny nukleových kyselin DNA a RNA, které jsou nositelky dědičnosti. Jsou rovněž součástí řady důležitých enzymů nezbytných pro nutriční a energetický metabolismus. Obsahuje je každé jádro lidské buňky.

V potravě, která má zabezpečovat všechny fyziologické funkce, musí být v adekvátních poměrech zastoupeny nízkomolekulární látky (stopové prvky, minerální látky, vitaminy aj.) a vysokomolekulární látky (sacharidy, lipidy, proteiny). Jen v  období růstu a stárnutí, vyčerpání nebo onemocnění jsou některé složky upřednostňovány (zvýšení přísunu některých stopových prvků, vitaminů a proteinů), někdy i omezovány (sacharidy a nasycené lipidy). Ukázalo se však, že právě za výše zmíněných okolností stoupají požadavky organismu na některé další nízkomolekulární látky, které jsou sice v běžné stravě přítomny, ne však v dostačujícím množství. Jsou to především nukleotidy.

Dělící se buňka v našem organismu potřebuje 109 nukleotidů. Z tohoto údaje lze odvodit, kolik nukleotidů je v organismu zapotřebí jen pro buněčné dělení při klidové regeneraci tkání, obnově kůže, slizničních epitelů a krvetvorbu. Dříve se odborníci domnívali, že tělo si jich vytváří dostatek i v případě zvýšené potřeby, ale ukázalo se, že je nutné dodávat je navíc potravou. Proto je třeba zajistit jejich přísun v dětství pro růst organismu, v dospělosti a starším věku pro regeneraci tkání, při rekonvalescenci po nemoci nebo operaci, a hlavně pro plnohodnotný průběh imunitní odpovědi. Je vhodné zvýšit jejich příjem jako prevenci v období očekávaných epidemií infekčních chorob.

Snižující se odolnost populace k infekčním nemocem a nárůst alergických, autoimunitních, kardiovaskulárních, neurodegenerativních a nádorových onemocnění je důsledkem stále stoupajícího pracovního nasazení , zvýšeného psychického napětí, nedostatku času pro aktivní relaxaci (fyzickou aktivitu) a změny stravovacích návyků (preference technologicky upravované stravy).

Geny regulující metabolické funkce lidského organismu se vyvíjely po miliony let a jsou doposud adaptovány na způsob výživy našich prehistorických předků. Stravovací návyky provázející zásadní změny moderního životního stylu nemusí být vždy ve shodě s geneticky daným metabolismem.

Náš jídelníček se dramaticky změnil. Odhaduje se, že dieta našich předků obsahovala oproti současné naší stravě 10-15krát více vlákniny, 5-10krát více n-3 nenasycených mastných kyselin a antioxidantů a 3krát více bílkovin a draselných solí. Naproti tomu dnes se přijímá 10 až 20krát více chloridu sodného a přinejmenším 4krát více nasycených a 2krát více mononenasycených mastných kyselin.

K tomu je třeba připočíst konzumaci „vysokoenergetických“, ale „nutričně prázdných“ potravin a nedostatek pohybu. Spotřeba tuků vzrostla z 20% v 19. století až na dnešních 50%, a to na úkor nízkoenergetické stravy, jejíž příjem poklesl za stejnou dobu o polovinu.

Vzájemné vztahy imunitního systému a složek výživy jsou zásadní pro růst,vývoj a zdraví každého jedince.

Nukleotidy jsou důležitou a z mnoha hledisek nepostradatelnou nutriční složkou. Jejich nedostatečný přísun stravou se může projevit nejen rozkolísáním řady imunitních funkcí, ale odráží se především ve funkci jaterní tkáně, srdci a střevního traktu. V dětství pak zpožděním vývoje CNS, imunitního systému a celkového růstu.

Proto je mateřské mléko nenahraditelné neboť obsahuje 5x více nukleotidů oproti kravskému.

A proto pan astrolog hledá stále nové způsoby pomoci lidskému organismu tou nejpřirozenější cestou, doplněním chybějících složek tak, aby je tělo bezvýhradně přijalo a imunitní systém se s touto malou berličkou zase rozvinul v plné síle.



Rubrika: Aktuality