Astrologická apatyka a poradna Emila V. Havelky

Frýdlant nad Ostravicí

Sladkostí jako šafránu

Nadměrná konzumace cukru se v současné době stává viníkem mnoha nemocí a náhrada „light“ potravinami a nízkokalorickými sladidly nic neřeší, neboť ta jsou z pohledu účinků na lidské zdraví ještě horší.

Cukry neboli sacharidy jsou organické sloučeniny. Nejjednodušší (s nízkým počtem uhlíků v molekule) jsou MONOSACHARIDY (glukóza,fruktóza, ribóza). Mají sladkou chuť a jsou rozpustné ve vodě. Spojením  monosacharidů chemickou vazbou vzniká sacharóza a laktóza.

Škroby, celuloza a pektin vznikají spojením monosacharidů do dlouhého řetězce a nazývají se POLYSACHARIDY. Jsou bez chuti a omezeně nebo nerozpustné ve vodě.

Cukr v podobě glukozy je základním zdrojem energie pro lidské tělo a naprosto nezbytný pro činnost mozku. Nervové buňky jsou závislé na dodávce glukozy z krve, protože nemají schopnost ukládat si zásoby energie v podobě tuků. Ačkoliv lidský mozek představuje jenom 2% tělesné hmotnosti spotřebovává 20% celkové potřeby kyslíku a 25% celkové spotřeby glukozy.

Jak tělo s cukrem nakládá a kolik ho vskutku potřebuje?

Cukr získaný z cukrovky – sacharóza – se ve střevech štěpí na glukozu a fruktozu a ty pak přecházejí do krve a jsou vedeny vrátnicovou žílou do jater. Játra spotřebují pro svůj metabolismus asi 20% glukózy, ale fruktózu zpracují se 100% účinností na mastné kyseliny, LDL („špatný“ cholesterol) a zásobní tuky. Tuk se potom ukládá v játrech, okolo srdce a v břiše a je nebezpečný pro vznik infarktu, onemocnění jater, aterosklerózy, i pro vznik vysokého krevního tlaku. Tato „stoprocentně“ využitá fruktóza zvyšuje riziko inzulínové rezistence, vysokých hladin tuků v krvi ovlivňuje nepříznivě metabolismus trávicího ústrojí, mozkovou činnost, vede ke vzniku zánětů a tvorbě volných kyslíkových radikálů.

Po zvýšení hladiny cukru v krvi  ve střevech uvolní hormon inzulín, který umožní vstup glukozy do buňky a její další zpracování. Pokud se inzulínu nevylučuje dostatečné množství vzniká diabetes I. typu jako následek. autoimunitního poškozování buněk slinivky břišní. U II.typu pak nedochází – při relativním dostatku inzulínu – k jeho využitelnosti jako následku stárnutí, vysokého tlaku, nedostatku pohybu, okysličování tkání i obezity.

Vysoký podíl fruktózy má hroznové víno, mango, rozinky, sušené meruňky a fruktózou z kukuřice se sladí většina potravin i nápojů. Doporučená denní dávka fruktózy  se pohybuje od 15 do 25 g.

A nahradit cukr umělými sladidly?

Např. aspartam, kterým se sladí kvůli nízkým nákladům téměř vše (E 951), vám zdraví ani štíhlou linii nedodá. Byl objeven v r.1965. Je málo odolný proti teplotám, proto se nehodí na přislazování tepelně upravených výrobků. Při trávení aspartamu vzniká fenylalanin. Je tedy nebezpečím pro fenylketonuriky. Je 220krát sladší než sacharóza a bez výrazných vedlejších pachutí. Aspartam má energetickou hodnotu 4kcal/g není tedy zcela nekalorickým pouze nízkoenergetickým sladidlem. Navíc zvyšuje chuť k jídlu a narušuje přirozenou schopnost těla regulovat množství přijaté potravy. Pití nápojů s aspartamem zvyšuje u těhotných riziko předčasných porodů.

„Těžko lze pochopit jak je možné, že látka, která dokáže vyvolat cukrovku, obezitu, ztrátu paměti, bolesti hlavy, deprese, leukémii, nádory mozku, nespavost a narušovat inteligenci je stále součástí léků a potravinových doplňků, dietních nápojů, výrobků pro děti, nízkokalorických nápojů a potravin.“ – prof. RNDr. Anna Strunecká, DrSc.

A když k tomu ještě připočteme ozařování naplněných lahví stronciem, aby „vydržely“ to martyrium od výrobce přes markety až k zákazníkovi, měli bychom mít jasno – nejlepší je čistá pramenitá bez „příkras“ chemie a pro mlsné jazýčky s Rakytníkovou šťávou.

Ačkoliv med obsahuje rovněž fruktózu, jeho léčivé antibakteriální (jsou přičítány enzymu, který vytváří peroxid vodíku) a regenerační účinky to vysoce převyšují. A 2 kávové lžičky denně jsou tak akorát.

Astevia rebaudiana je považována za biosladidlo, která i snižuje hladinu krevního cukru.

Užívejme proto všeho dobrého s mírou, mějme na paměti, že cukr je i tam, kde ho necítíme – v zelenině, a proto si ji dopřávejme stále více, až potom to slaďoučké ovoce s fruktózou

a med jako dárek.



Rubrika: Aktuality